-> suri: -> pyroman: -> Matthes, záškodník z TechWebu: -> kaprof von Bahnhof:): -> Petuli: -> Pavel P..: -> Jožynek : -> Fén - Neznalej a neodborník: -> Tuner#2: -> stika87: -> aceboss: Díky moc kluci.
Táta dostal ledvinu 23. 12. 2008......měl jsem velkou radost.......ledvina fungovala od začátku perfektně. Museli ho operovat ještě jednou, aby mu spravili pooperační kýlu která bránila hojení rány. Vše se zhojilo. A v úterý jsem si s velkou radostí tátu vezl po pěti týdnech konečně domů. Krásnější den jsem ještě nezažil.

Táta se konečně mohl najíst čeho chtěl. Jenže se mu po čase začalo dělat špatně. Asi po dvou týdnech strávených doma jsem ho vezl nazpět do Brna ke Svaté Anně. Ihned ho hospitalizovali. Neznal jsem telefonní číslo na oddělení, které jsem sehnal obtelefonováváním které začalo číslem na transplantační oddělení. Dozvěděl jsem se že jeho zažívací potíže jsou příznakem infekce jater. Za osm dní táta zemřel na selhání organismu. Hodně mě mrzí, že jsme ho kvůli chřipkové epidemii nemohli navštívit. Umřel tam sám bez nás. A to mě dost trápí.
Mám teď prášky na zklidnění abych to nějak zvládl. Já nejsem žádný drsňák, ale nějaká ta hovadina mě taky jen tak nerozhází. Během cca 3,5 roku co táta bojoval s nepřízní osudu jsem mu byl stále nablízku a bděl nad ním a pomáhal mu kromě doby strávené v zaměstnání. Během jeho nemoci jseme si s tátou byli velmi blízcí. Takové věci patří k životu, a je na každém jak se s tím vypořádá. Mám ho stále v srdci a bude stále s naší rodinou. Jen zbývá se s touto zkutečností sžít. ....Čas vše zahojí......
Važte si svých rodičů dokud je máte!!! Nejcennější je, když vás má někdo rád ať se děje co se děje. Dal bych za něj, bez rozmyslu, svůj život kdyby to pomohlo.
