Je to normalni?

naše (moje a bráchovo) první auto brácha rozmydlil, když jsem byl na fesťáku (urval zadní kolo, o něj zrasil podběh a blatník, zlomil poloosu a ještě něco vykouzlil na převodovce) sice to byla neuvěřitelná plechovka - zde foto - www.742.wz.cz/NaseStroje/ .../Kraken.jpg , ale byla to kára, se kterou jsem se učil jezdit a kterou jsem taky zbořil (poprvý jsem řídil a skončil v lampě) taky mi bylo líto, že jsem se s ní ani nerozloučil, i když byla fakt strašná, měl jsem jí rád

-> Vojta: Jedneho pekneho dna som si uvedomil, ze je trochu nerealne mat tolko (typov Skodoviek), tak som rozmyslal asi takto : 105-ka, rodinne auto-nepredam, 1000-ky, moje srdcovky-nepredam, a doslo na 100-vku a bolo to jasne, nemal som cas a ani miesto mat este kopu veci na kilo, tak som dal inzerat a predal som ju za 5-nasobok ceny co som ja za nu dal... bolo to cele take smutne, ale muselo sa to stat. Ale je v dobych rukach a pomaham obcas na jej zdokonaleni :D

Já jsem svýho Shreka prodával už dvakrát vážně...kdyby si ho někdo vzal v celku tak už je pryč...ale neměl sem to srdce ho rozebrat a proto mi stojí pořád u baráku a já stejně nemám čas

Jo to je nejhorší když člověk prodává první auto. Já sem taky za svojí první škodivkou koukal dokud nezmizela za zatáčku když si jí nový majitel odvážel. Ale tolik mě to nedostalo, páč doma sem měl shodou okolností jinou užovku a taky žlutou . A všechny dobrý věci sem přeházel. GLpalubka, sedačky, motor,... A časem to přejde a když se teď podivám jakej to byl schnilák, tak si řikám že je dobře, že jsem se jí zbavil na kolech. Ale teď bych současnýho užouna asi neprodal.

-> Vojta: taky jsem prodával Jůlinku - 105L, r.v. tuším 84.. ale prodával jsem jí, pže jsem chtěl něco jinýho.. takže v době prodeje mi už na zahradě stál rapid, takže mě to tolik nedostalo.. ale je fakt, že jak s ní majitel odjížděl, tka sem se prostě zarazil, uvědomil si, co se stalo, otočil se a koukal na ní, až mi zmizela z dohledu.. a došlo mi, že jsem si jí chtěl ještě vyfotit, ale vůl sem na to zapomněl ve spěchu.
Taky jsem si s zní chtěl něco nechat do rapida..měla krásnou řadičku, takovou tu s průhledným vrškem a tam byl znak škoda..mno moc se mi líbila..ale nenašel jsem za ní rychle náhradu, tka jsem autí prodal i s tímhle pokladem (pro mě)

-> MATTESS: se to nějak natáhlo. jinak já mám naštěstí kombíka, takže o prostor mám vystaráno. papá něco kolem 5-6 litříků a je docela spolehlivej, takže dokud jezdí tak bude jezdit.

-> Gabriel: taky k němu nemam moc citový vztah, je to prostě spotřebák a potřebuju větší kufr a víc dveří (byl to 3dv.). Původně jsem myslel, že ho budu mít tak 2 roky

-> MATTESS: to ještě není tak dlouho. já mám citroena taky 4 roky a ještě si ho aspoň 4 roky nechám

-> Gabriel: přesně 4 roky (není to Rapid!)

-> MATTESS: všechno je jednou poprve. jak dlouho si měl to auto?

Gabriel 28.02.08 10:36:02 napsal: já jsem auto ještě nikdy neprodal
já budu mít teď premiéru

mně to asi čeká, ale nechce se mi do toho, porát nějak doufám, že ty 2 auta utáhnu.

já jsem auto ještě nikdy neprodal

-> tomapa: jsou dvě radosti když ho koupíš a pak když se ho snažíš zbavit..

mne mama stale vravi ze najlepsie bude ked tu skodovku predam, ale ja som zasadne proti, uz len z toho dovodu ze je to auto ktore si pamatam od detstva a uz len to ze ked som mal nejakych 4-5rokov sme ho kupili a teraz snim jazdim, prosto, nie nedam ani za svet, nedokazal by som to aj ked ma mnohokrat nasralo, proste je to srdcovka, a neco by mi chybalo...

takze suhlas s David29

mě to mistr na škole řekl takhle "krásnej pocit je když si auto koupíš a ještě krásnější je když ho výhodně prodáš"

Můžu říct že bych si nedokázal představit, jak prodávám (nebo nedej bůh ukradnou) auto....

Asi jo, kdyz odjelo cerveny toledo tak nam bylo chvili smutno... ale treba po Amalce vubec :-)

Jo moje prvni 125l to bylo pri prodeji hodne tezky, sice jsem se ji musel s praktickejch duvodu zbavit, ale bylo by dost tezko kdyz si ji kupec odvazel. Kdyz si vemu kolik noci jsem vni stravil nejen sam. Kolik najezdenych kilometru, obcasne opravy (nekdy i na ceste). Jen doufam, ze slouzi dal a nezkouncila nekde na srotaku. Nejradeji bych ji az bude cas koupil zpet, ale to je nejspis nerealny.

-> Vojta: tenhle pocit jsem měl když jsem nechal rezinku stát před dveřma v eko likvidaci..Také pěkně zkurvenej pocit,když už jsem věděl,že to auto nikdy neuvidím a že z něj udělaj lžičky :( Bylo to moje první autí,strávil jsem s ním tři roky a vlastně i celý svůj život,bylo to dřív rodinné auto..

-> Vojta: Taky jsem neskákal radostí, když mi moje bývalá Š 1000MB (1966) mizela v dáli. Od malička jsem neznal jiné auto než tuto tisícovečku. Po tom co mi umřel děda, první majitel této tisícovky, se mi hodnoty poskládaly trochu jinak(uvědomil jsem si že jsou na světě mnohem vzácnější hodnoty). Měl jsem tisícovku a čerstvě koupeného suprového Rapida vedle sebe, a musel se rozhodnout kterého auta se zbavit. Nakonec zůstal Rapid. Radost z něj převážila nad ztrátou embéčka. Svých rozhodnutí nelituji.

No já na svoje první autííí myslel hodně dlouho po prodeji...romům sem ho neprodal za 3000 Kč...vychcanému překupníkovi za 1000 Kč sem ho taky neprodal...až si moje zelená Škoda 105 L 1983 ( PROVEDENÍ 1984 ) našla nového majitele o pár km dál za 5000 Kč...denně ji vidím cestou ze školy takže paráda když vidím, že slouží dál...

-> Vojta: jeden příklad, teď v sobotu sme byli s kamarádem pro BMW v Mladý boleslavi, si tam vyhlíd po netu z inzerátu voňavku 316compakt, ale cestou sme stejně stavěli asi v každým bazaru, pro jistotu a v jednom si vybral případnou náhradu. K dyž sme dojeli ve smluvený čas do Boleslavi, tak sme tomu dotyčnýmu voolali ze 3 telefonů a to nesčíslněkrát a nebral to. Tak to tak nějak vypadá, že se nedokázal rozloučit a nakonec si to rozmyslel.Takže se dom přitáhla ta bazarovka.

Byl jsem na tom stejně šáde jsem prodal před 3 měsícama. Ale ten pohled když odjížděla, ten se nedá zapomenout.

U mě to bylo stejny. Teda když jsem prodal shade, tak jsem to ani tak nebral, stejně jen sála na parkovišti, já s ní nejezdil, takže novej majitel byl pro ní spíš přínos. Když jsem prodal Gofa, tak jsem pak měl eky sto chuí zavolat kupcovi, jestli by mi ho nepřivezl zpátky, že jsem si o rozmyslel ... Až budu prodávat bávo, tak to taky asi bude depresivní ... Takže podle mě to normální je

Dneska se stala smutna udalost. Pro me prvni auticko si prijel novy majitel. Kolikrat jsem na tu plechovku nadaval ze ji prodam kdyz nebude poslouchat apod. Kdyz od chalupy dneska odjizdel novy majitel, netrvalo dlouho a brecel jsem jak maly jarda. Nejraci bych si ho nechal ale hold musel pryc..proc to nebudu popisovat..
Myslim si ze jakekoliv dalsi auto mi jej sice co se tyce mozna komfortu nebo tak nahradi ale uz to nikdy nebude onen Rapid 136 ... ten pohled kdyz odjizdel..prazdne misto kde stal :( no nevim..

Jake to bylo u Vas kdyz jste museli prodat sveho milacka na 4 kolech..